«

»

Jak fotit krajinu

Krajina je odnepaměti jedním z předních oborů fotografie. Mnozí fotografové se specializují pouze na ni a podařilo se jim dosáhnout skutečného mistrovství (nutno říct, že po letech dřiny a sebezapírání). Nepřeháním! Jak fotit krajinu? Odpovědí není pouze mít „dobré oko“, ale jde o to naladit se na dobré světlo a chodit, chodit, chodit. Každý profesionální krajinář chodí s těžkým vybavením včetně stativu. Musí se také dokonale vyznat v technice focení. Ale nezoufejme, není třeba se hned vyrovnat krajinářským mistrům, abychom se mohli těšit z pěkných fotografií přírody. Základní a jednoduché rady pro každého se dozvíte na následujících řádcích.

Kompozice a harmonie prvků v obraze

Kompozice je harmonické uspořádání prvků tak, aby na podvědomé úrovní lahodily oku diváka a vedly ho do obrazu a k co nejdelšímu setrvání v něm. Kompozice je velmi široké téma, proto si o ní můžete přečíst podrobněji v samostatném článku kompozice fotografie. Nyní si jen nastíníme v bodech základní možnosti uspořádání prvků v záběrech krajiny.

Základní kompoziční uspořádání

  • Zlatý řez – matematická konstanta, která je od nepaměti považována za vyváženou proporci mezi různými délkami (1:1,618).
  • Třetinová kompozice – významná linie (např. horizont, budova) se nachází v jedné třetině obrazu – ať už dole či nahoře, vlevo nebo vpravo.
  • Pětinová kompozice – významná linie se nachází v jedné pětině obrazu
  • Středová (symetrická) kompozice – nejvýznamnější prvek či linie je umístěn ve středu či dělí fotografii na poloviny
  • Diagonální kompozice– linie probíhá úhlopříčněJak fotit krajinu kompozice

Foto: Tato fotografie sdružuje hned několik učebnicových kompozičních pravidel. Horizont je umístěný v horní třetině záběru, ukazatel stojí zhruba v jedné pětině od okraje fotografie a travnatý svah se naklání v diagonále a spolu s ubíhající cestou dodává obrazu dynamiku.

Abychom zaujali diváka, nemusíme se snažit do obrazu umístit co nejvíce prvků a „krásných věcí“. Ba naopak, často je větším uměním zjednodušení scény a o odstranění všeho rušivého.

Jak toho dosáhnout? Nejlepší je ale tak zvaně zoomovat nohama, pokud to jde. Fotografové krajináři se rozhodně nachodí! Obcházejte scénu sem a tam a hledejte nejlepší úhel pohledu s čistým pozadím a zajímavým popředím.

Ansel Adams fotí krajinu

Americký krajinář Ansel Adams říkal: „Dobrá fotografie znamená vědět, kam se postavit“.

Orámování a výřez

Častá rada profesionálních fotografů zní – prohlédněte si zamýšlenou kompozici v hledáčku až do samotných krajů ještě než zmáčknete spoušť a zamyslete se:

  • Neruší nějaké zbytečné prvky na okraji záběru celkovou čistotu a harmonii kompozice?
  • „Neřeže“ okraj fotky nevhodně nějaký důležitý prvek?
  • Okraje důležitých linií by se neměly dotýkat těsně okrajů fotek a vyvádět tak diváka z obrazu pryč.

Fotografie krajiny a kompozice

Foto: Důležité prvky jsou říznuty okrajem fotografie. Většinou je velmi snadné odzoomovat nebo poodstoupit o krok dozadu nebo stranou.


E-kniha-Fotime-venku-small38E-KNIHY: Protože krajina je i mým nejoblíbenějším tématem, sepsala jsem vše, co o jejím zachycení vím do dvou dílů kompletního návodu na focení venku v každé denní době a za každého počasí.

Fotíme venku: Doma i na dovolené I a II.

Cena je 189/199,-Kč za e-knihy v PDF s více než stovkou fotografií

====> PODÍVEJTE SE NA UKÁZKY, OBSAH KNIH A RECENZE ČTENÁŘŮ

Nebo si můžete knihy ihned snadno koupit online – ať už kartou, bankovním převodem nebo přes PayPal na zabezpečené platební bráně GoPay. Poté během minuty získáte odkaz ke stažení e-knihy v PDF.

189 Kč Koupit

GARANCE vrácení peněz! Pokud se vám kniha nebude líbit, vrátím vám 100% z ceny!


Fotografování krajiny a hloubka ostrosti

Hloubka ostrosti je významným kreativním nástrojem pro každého fotografa. Je to pole od prvního ostrého bodu po ten poslední. V podrobném článku o hloubce ostrosti jsem vysvětlila, že jak velké je ostré pole záleží na cloně a také ohniskové vzdálenosti.

Krajinné celky se zpravidla fotí s velkou hloubkou ostrosti, což znamená, že použijeme vysoké clonové číslo (například f16). Při použití krátkého (=širokého) ohniska (35 a méně) to jde i s nižším clonovým číslem. Široké ohnisko samo o sobě totiž zajišťuje poměrně značnou hloubku ostrosti. Přesto ale, pokud potřebujeme proostřit velké rozpětí od popředí až k pozadí, nastavíme na „širokáči“ alespoň f11.

Fotografování krajiny a hloubka ostrosti

Foto: V krajině se využívá velmi často co největší pole ostrosti. Ohnisko 17mm, clona f11, čas 1/100, ISO 500.

U krajinných detailů se nám ale naopak bude hodit hloubka ostrosti co nejmenší – tedy nejmenší clona (f3.5, f2,8…) která nám v kombinaci s delším ohniskem dopomůže k co nejlepšímu rozostření pozadí.

Detail v krajinářské fotografii

Foto: Detail v krajinářské fotografii. Ohnisko 50mm (eq 35mm), f2,8, čas 1/800, ISO 200.

Světlo v krajině a zlatá hodina

Kdybych měla dát jednu radu na to, jak fotit krajinu, týkala by se určitě světla. Stejně jako pro noční fotografii máme modrou hodinu, tak pro krajinářskou fotografii existuje zlatá hodina. Je to doba, kdy je světlo měkčí, teplejší a stíny zajímavější. A kdy se tedy vypravit na výlet? Nejlépe před východem slunce! Opravdu, fotografování krajiny vyžaduje značné oběti. Naštěstí je tu ale zlatá hodina číslo dvě, která začíná před západem slunce. Zlaté hodiny máme dvě – jsou jimi první hodina dne po rozednění a ta poslední před setměním.

V této době jsou také menší kontrasty mezi stíny a světly, takže dynamický rozsah (rozdíl mezi stíny a světly) hraje v náš prospěch.

Nemusíte se ale omezovat pouze na tento čas. Pěkné fotografie mohou vzniknout za různých světelných podmínek i uprostřed dne. Třeba za přispění protisvětla či zajímavých mraků.

Fotografie Světlo v krajině

Foto: Světlo v krajině. Clona f9, čas 1/50, korekce expozice +1 EV, ISO 200, šedý přechodový filtr, stativ.

A pokud se nedá jinak a světlo vám nepřijde zajímavé, zkuste vynechat oblohu a najít jiné zajímavé záběry, popřípadě zkusit makro fotografii! Řešením může být taky černobílá fotografie! Proto není třeba se vyhýbat ani horšímu počasí, jak se můžete dozvědět v e-knize Fotíme venku, ve které píšu o focení v každé roční době a za každého počasí.

Digitální kompakt a focení krajiny

Režim snímání krajinaDigitální kompakt samozřejmě neposkytuje takovou flexibilitu jako zrcadlovka, ale i přesto je na krajinu docela dobře připraveny. Především tento typ foťáku disponuje poměrně velkou hloubku ostrosti. Všechny kompakty bez rozdílu navíc nabízejí režim krajina, který vypne blesk a nastaví pokud možno vyšší clonu a tedy větší hloubku ostrosti (i když ta je u běžných přístrojů velká napříč celým rozsahem clon).

Za pár korun si také můžete pořídit ministativ, který se vám bude hodit jak na krajinu, tak na detaily i noční fotografii.

Čtěte více =====>

Vybavení pro krajinářskou fotografii

Špičková krajinářská fotografie je náročná na vybavení (ostatně co ve fotografii není). Pro focení zrcadlovkou jsou nezbytným základem kvalitní objektivy s širším ohniskem. Výhodou je, že nemusíme nutně pořizovat drahé světelné objektivy (tedy ty s nízkým clonovým číslem f1.4, f2.8). Co ale musíte pořídit určitě, je dobrý stativ a řada filtrů.

Objektivy

V krajinářské fotografii se uplatňují především širokoúhlé objektivy kolem 20mm, ale kreativní fotograf jistě užije celou škálu ohnisek. Světelný objektiv (f 2,8) se sice vždy hodí, avšak z důvodu časté maximalizace hloubky ostrosti si můžete vystačit i s menší základní světelností (f3,5-5.6). Profesionálové používají tzv. pevná ohniska (bez zoomového rozsahu) kvůli jejich perfektní ostrosti a celkové kvalitě obrazu od středu až do krajů.

Stativ

Fotografický stativ

Stativ je důležitým pomocníkem při focení krajiny, a to i za denního světla. Jde o dosažení maximální možné ostrosti obrazu, což zvláště při vyšších clonových číslech může být obtížné (vyšší clona totiž prodlužuje čas a tudíž i nebezpečí roztřesení obrazu).

Čtěte více =====>

  • Více o tom, jak dosáhnout ostrosti a které časy udržíte „z ruky“ můžete zjistit v článku Jak fotit ostře.
  • Použití stativu je nezbytné samozřejmě i pro Noční fotografii

Obrázek: Levnější typ stativu s radiálními vzpěrami, které neumožňují individuální nastavení jednotlivých nohou ani focení těsně u země. Klička na plynulý posun je vhodná spíše pro natáčení videa. Užitečnějším doplňkem je háček na zavěšení zátěže, který zlepší stabilitu stativu a taky rychloupínací destička, díky které nemusíme znovu a znovu šroubovat foťák na stativ, ale jednoduše a rychle jej nasadit.

Při výběru stativu se především orientujte podle váhy vašeho vybavení – zrcadlovky s nasazeným nejtěžším objektivem. Zároveň se stativem si rovnou pořiďte i dálkovou spoušť (kabelovou či bezdrátovou). Kvalitní stativy jsou velmi drahou záležitostí a začít proto můžete i s levnějšími „videostativy“ (např. Velbon). Pořád ale platí, že stativ musí být konstruován na váhu vašeho vybavení, jinak vám moc neposlouží. Pokud neváháte investovat mnoho tisíc, pořiďte si karbonový stativ s kvalitní kulovou hlavou, která zajistí plynulé pohyby fotoaparátu do všech směrů (např. Gitzo, Manfrotto).

Já si svůj stativ koupila tady =====>

  • Přehledný E-shop Megapixel, kde jsem si díky šikovnému porovnání parametrů vybrala kompaktní stativ Gitzo Traveller s kulovou hlavou. Najdete tam ale i veškeré další krajinářské příslušenství.

Fotografování krajiny a filtry

Cirkulární polarizační filtr

Nezbytnou pomůckou, jak dobře fotit krajinu pro pokročilejší fotografy, jsou fotografické filtry. Jako první doporučím koupit si cirkulární polarizační filtr (CPL), který pomáhá odstranit reflexy z lesklých ploch, saturuje barvy, na nebi nechá vystoupit bílé mraky oproti modré obloze. Nefunguje vždy, je totiž závislý na typu a úhlu světla, ale jeho efekt je nenapodobitelný v počítači. K jeho použití budete potřebovat objektiv s předním závitem, jaký je běžný u zrcadlovek.

Na následujících dvou ukázkách je účinek polarizáku velmi dobře patrný.

Jak fotit krajinu - ukázka bez filtru

Foto: Tento snímek je vyfocený bez použití polarizačního filtru. Obloha je příliš světlá, což způsobilo ztmavení dolní části fotky. Clona f7.1, 1/640s, ISO 200.

Jak fotit krajinu - polarizační filtr

Foto: Polarizační filtr pomohl nasytit barvy, ztmavit oblohu a rozsvítit mraky. Nejvíce se však projevil na barvě mořské hladiny. Fotografie vypadá tonálně vyváženější než předchozí snímek a to i bez počítačových úprav. Clona f7.1, 1/250s, ISO 200.

U moře je efekt polarizačního filtru nejvýraznější. Rozhodně si jej před takovou dovolenou pořiďte. Avšak ani v naší krajině nepřijde jeho koupě nazmar. Typické mráčky vykreslené pomocí CPL na sytě modré obloze Beskyd jsou vidět na první fotografii tohoto článku.

Šedý přechodový filtr

šedé přechodové filtry

Jako další se každému pokročilému krajináři bude hodit šedý přechodový filtr. Jeho tmavá polovina vyrovnává kontrast světlé oblohy oproti tmavší zemi a tím také saturuje barvy. Fotografie je tonálně vyrovnanější a sytější. Existuje několik stupňů tmavosti. Na začátek doporučuji filtry slabší, které sníží jas o 2-3EV.

Vlevo na obrázku vidíte sadu filtrů (Cokin P121- 0.9ND a P120 – 0.5ND) s nástavcem, díky kterému lze filtry použít na různé objektivy.

Tip: A jak fotit krajinu s tímto filtrem? Přechod přizpůsobte horizontu – ať už je vodorovný nebo šikmý. Pokud z horizontu vystupují výrazné prvky jako stromy nebo hory, není jeho použití zpravidla vhodné. Tmavou polovinu filtru lze samozřejmě použít i na spodní část snímku.

Krajina bez přechodového filtru

Foto: Foto bez filtru. Clona f16, 1/4s, korekce expozice -2/3 EV, ISO 100, stativ. Pro porovnání se podívejte na fotografii dole, která byla pořízena s šedým přechodovým filtrem ND8 Cokin. Cokin jsou filtry s velmi příznivou cenou pro amatéry. Profesionálové pak používají velmi kvalitní (a extrémně drahé) filtry Lee. 

Krajina s přechodovým filtrem

Foto: Šedý přechodový filtr je významnou pomůckou k dosažení tonální vyváženost fotografie. Možná správně namítnete, že by se dal použít i polarizační filtr. Pro ten se ale všechny světelné podmínky nehodí – zejména rozptýlené světlo při velké oblačnosti. Kde nepomůže polarizační filtr, tam pomůže šedý přechoďák. Jeho efekt lze napodobit v počítači za předpokladu, že nejsou v nebi přepaly (bílá místa). I v dnešní digitální době má nicméně tato pomůcka stále své místo. Snímek je dále upravován v počítači. Clona f16, 1/3s, korekce expozice -1 EV, ISO 100, stativ.

Na trhu se také nabízí mnoho různých barevných a efektových filtrů. Příklad snímku s „tabákovým“ filtrem můžete vidět v cestopise o Azorských ostrovech. Jejich použití samozřejmě záleží na vkusu každého z vás a docela dobře je lze imitovat v počítači. Každopádně se řiďte úslovím dobrého pomálu.

Krajina a barevné filtry

Foto: Panorama města s použitím přechodového filtru Cokin Mauve, který zdůrazňuje barvu oblohy a ladí ji do fialového odstínu. Na snímku nejsou provedeny žádné počítačové úpravy a proto jsou tyto filtry vhodné zejména pro ty, kteří si s počítačem nerozumí.

Čtěte více =====>

Tajemství krajináře

A jak se fotí takovýto snímek se můžete podívat v knize Fotíme venku II a také v Fotíme venku: Od teorie k praxi. Tam se dozvíte přesné postupy, triky a pomůcky!

Dlouhý vodopád IV

Úpravy v počítači. Ano či ne?

Průkopník a otec krajinářské fotografie Ansel Adams byl znám pečlivou prací v temné komoře, kde trpělivě nadržoval a vykrýval části fotografie, u nichž potřeboval změnit tonalitu. Tuto techniku známe z Photoshopu jako dodging and burning (zesvětlí či ztmaví určitá místa). V barevné fotografii to bylo až do nástupu digitální fotografie obtížné. Nyní jsou většinou fotografů brány úpravy fotek v počítači jako samozřejmé pokračování tvůrčího procesu. Není třeba se zříkat nástrojů, které byly dříve v temné komoře stejně k dispozici. Pravdou ale je, že přednost by měla mít vždy spíše trpělivá práce na místě, než spoléhání se na počítač.

Osobně jsem v minulosti fotila na diapozitivy Kodak Elitechrom, kde byla neuvěřitelná saturace barev běžná. Toho nyní s RAW formátem dosáhnu jen stěží. Řadím se tedy mezi fotografy kteří počítač vidí jako součást kreativního procesu, ale na druhou stranu nechci za žádnou cenu měnit realitu pomocí retuše, klonování a podobně. To ponechejme grafikům a reklamnímu průmyslu. Krajina je ostatně dokonalá taková, jaká je, a pokud se nám naše fotografie nepovedla, nezbude nám, než si příště zkrátka „stoupnout jinam“.

Čtěte více =====>

  • Pokud se chcete naučit upravovat fotografie v počítači, podívejte se na videokurzy a články v rubrice úpravy fotek.

Studujte díla mistrů

Prohlédněte si fotografie předních krajinářů, abyste zjistili, co vše je možné vyfotit a jak úchvatná místa na naší planetě existují. Ansela Adamse jsem zmiňovala, v českých krajinářů vynikl v minulosti Josef Sudek, v současnosti pak Ladislav Kamarád. Zahraničních fotografů jsou minimálně desítky, kteří by stáli za pozornost, tak uvedu jen Moose Petersona či Johna Shaw. A jaký je váš oblíbený krajinář? Napište mi to do komentáře!

Na webu naleznete mnoho fotografií krajiny, které jsem za léta nasbírala. Podívejte se do rubriky Fotogalerie. Také v rubrice tapety na Facebook si můžete stáhnout fotografie krajiny na váš FB profil.

Prohlédněte si =====>

Vaše LenkaS

Sdílejte článek na Facebooku. Stačí jeden klik!

6 comments

Skip to comment form

  1. Jakub Hejda

    Často čítám, že radiální vzpěry u stativu jsou jeho velkou nevýhodou, protože nemůžeme nastavit každou nohu jinak. To je samozřejmě pravda. A že jsou hlavně u levnějších stativů atp…

    Stativ je ale díky nim mnohem stabilnější.
    A o to jde především.
    Jak tuto stabilitu doženete bez použití vzpěr?
    Není stativ s radiální vzpěrou vždy stabilnější než ten bez ní?

    Díky za radu

    1. LenkaS

      Tak po dlooouhé době se dostávám k odpovědi na tento komentář a to z toho důvodu, že jsem si konečně! pořídila stativ bez radiálních vzpěr a mohla jej proto vyzkoušet v terénu.

      Stativy mají místo vzpěr jinou fixaci (ten můj má zarážky na dvě polohy – úzkou a širokou) a proto se nemusíte bát, že by se bez vzpěr stativ nějak hroutil. Důležité je samozřejmě nohy roztáhnout až k zarážkám. Nohy nemají šanci se rozjet. Výrobci (alespoň ti, co vyrábějí kvalitní stativy) toto mají ošéfované dobře.
      Díky absenci vzpěr mám možnost využít stativ níže u země a to je pro focení detailů vždy velmi výhodné.

      LenkaS

  2. Marek

    Zajimavý článok a veľmi poučný 🙂
    btw. dostal sa mi do rúk objektív Sigma 17-35mm f/2.8-4 EX DG ASP HSM, aká može byť jeho reálna terajšia hodnota ?

    1. LenkaS

      Dobrý den,

      Děkuji. Bohužel o ceně nemám představu. Zkuste se podívat po Internetu na bazarové nabídky.

  3. Zuzana

    Ahoj,
    pekny clanok, dakujem za rady. K tej uprave v pocitaci, mne sa strasne pacia fotky HDR (viem, ze to vyzera pri podaktorych neprirodzene, ale proste sa mi to paci 🙂 🙂 No a mam aj tip: http://www.photovia.sk/foto-kurzy-zadarmo/epizoda-15-pseudo-hdr-efekt-v-lightroome
    Mam otazku, ze pri fotografovani mora v akom pomere by mala byt voda, obloha, pevniva? a aky filter pouzit?

    1. LenkaS

      Dobrý den,

      díky za tip. o HDR, o tom jak fotit moře a krajinu i o filtrech mluvím v e-knize Jak fotit venku. Kompozici bych pro začátek zvolila třetinovou. Oblohy jednu třetinu, zbytku dvě třetiny, ale záleží, na co chcete dát důraz.
      A filtry – záleží jakého efektu chcete dosáhnout. Pokud chcete rozmazat vodu, tak šedý neutrální filtr na prodloužení času (viz Jak fotit pohyb).
      Hezký den,

      LenkaS

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>