Slovník fotografických pojmů je neustále rozšiřovaný pomocník každého fotografa, ať už začátečníka nebo pokročilého.
Obsah
Bokeh
- Název je z japonštiny a znamená „rozostření“. Čte se „boke“ a značí zobrazení oblasti ve snímku, která je mimo rovinu ostrosti.
- Jeho kvalita je ovlivněna především konstrukcí objektivu a clony (množstvím lamel). Čím více lamel, tím má otvor více kruhový tvar a tím je také bokeh jemnější.
- Kvalitní objektivy mívají i kavlitní bokeh, který je nutností zejména v portrétní a makro fotografii.
Bracketing expozice
- Automatický posun expozičních stupňů (EV) za účelem výběru nejlepší expozice nebo skládání expozic v počítači.
- Najdete ho buď v menu fotoaparátu nebo na tlačítku označeném BKT, či AEB.
- Podle možností fotoaparátu si můžeme vybrat 2-5 snímků s různou expozicí po krocích od 1/3 po 2 EV. Výsledkem je škála snímků od přeexpozice do podexpozice.
- Své využití má zejména při tvorbě HDR fotografií.
Clona
- Kruhový otvor v objektivu fotoaparátu, který určuje, jaké množství světla dopadne na senzor nebo film.
- Díky pohyblivým lamelám, které umožňují zvětšit či zmenšit průměr otvoru, je množství světla dopadající na senzor regulováno podle potřeby.
- Clona určuje hloubku ostrosti.
- V angličtině se clona nazývá aperture a proto je na fotoaparátech často značena jako A (Av).
CPL – cirkulární polarizační filtr
- Hovorově polarizák. Kruhový filtr opatřený závitem, který se šroubuje na objektiv. Objektiv musí být rovněž opatřen závitem a jeho průměr se musí shodovat s průměrem filtru. Pokud máme více objektivů, je možné, že budeme pro každý potřebovat jiný polarizační filtr.
- Postupným otáčením filtru v objímce zajistíme různou intenzitu efektu filtru. Proto se filtr nazývá cirkulární.
- Využívá se principu polarizace světla, kdy tato pomůcka má schopnost odfiltrovat polarizované světlo, které se odráží od různých ploch. Výsledkem je redukce odlesků (sklo, vodní hladina), saturace barev, zvýšení kontrastu. Proto se hojně využívá hlavně při focení krajiny.
- Jeho efekt nelze nahradit v počítači a proto má své důležité místo i po nástupu digitální fotografie.
- Intenzita efektu záleží na úhlu vzhledem ke zdroji světla (slunci) a na typu světla (počasí).
- Negativní stránkou použití polarizačního filtru je úbytek světla o 1-2 EV (expoziční stupně), i když v dnešní době se snaží tento „neduh“ někteří výrobci překonat.
Crop faktor
- Poměr ořezu neboli velikosti konkrétního senzoru (digitálního čipu) ke standardní referenční hodnotě, která má velikost kinofilmového políčka 35mm.
- Poměřují se úhlopříčky obou obdélníků:
Crop faktor = úhlopříčka kinofilmu (43,3mm)/ úhlopříčka konkrétního senzoru.
- Levnější verze digitálních zrcadlovek mají senzor typu APS-C, který má crop faktor 1,5 či 1,6. Vyrábí se na ně speciální objektivy (Nikon DX, Canon EF-S).
- Crop faktor násobí ohnisko objektivu, protože na menším senzoru dochází k ořezu a tudíž prodloužení ohniska (viz. obrázek). Udávané ohnisko kupovaných objektivů se tedy musí přepočítávat podle crop faktoru (neplatí pro kompakty – u těch se udává již přepočítané ohnisko např. takto: 28-200 eq 35mm).
- Na tomto odkaze najdete Nástroj na přepočet ohniskových vzdáleností.
- Více k problematice digitálního čipu v článku Jak vybrat kompakt.
Expozice
Expozice je množství světla, které pronikne na digitální čip a vykreslí fotografii. Ve fotoaparátu je zabudovaný expozimetr, který pomocí tří 3 ovládacích prvků pustí dovnitř potřebné množství světla.
Těmi prvky jsou:
- Clona objektivu
- Čas závěrky
- Citlivost čipu – ISO
Cílem je získat takovou kombinaci, která zajistí tonálně vyváženou fotku. Expozimetr fotoaparátu nám „správné“ nastavení napovídá, případně vše nastaví sám.
Měřící automatika funguje tak, že si proměří scénu a snaží se vždy přiblížit střední tonalitě. To zjednodušeně znamená, že pokud budeme fotit černý a bílý tulipán, oba vyjdou do šeda. Na nás je pak expozici případně zkorigovat a kreativně doladit.
Snímky obou tulipánů potřebovaly korekci expozice, jinak by oba vyšly „došeda“, jak píšu v článku Jak fotit venku.
High-key fotografie
Fotografie vyznačující se převahou světlých ploch z nichž kontrastně vystupují zejména kontury těla či obličeje a oči. Dosahuje se měkkým nasvícením na bílém pozadí. Zároveň je nutné snímek přeexponovat. Zpravidla se také převádí do černobílé škály.
V domácích podmínkách je možné takové snímky také pořídit a poté upravit pomocí počítače (viz. článek Jak fotit děti).
Častým námětem pro využití high-key techniky jsou ženy, děti nebo svatební fotografie (nevěsty).
Histogram
Histogram, nebo přesněji jasový histogram, je křivka, kterou si můžete zobrazit u jednotlivých snímků. Má za úkol znázornit distribuci různě jasných a tmavých tónů v obraze pomocí škály 255 tónů od bílé po černou.
Nulová pozice (vlevo) vždy představuje čistou černou a pozice 255 (vpravo) zase čistou bílou. Histogram tak určuje dynamický rozsah čipu.
Výška křivky znázorňuje četnost daného tónu v obraze a nesouvisí s jeho polohou ve snímku. Pouhým pohledem na histogram lze tedy přibližně určit, jak tmavá, světlá, kontrastní či nekontrastní, konkrétní fotografie je.
Histogram nám v praxi napovídá, jestli máme ve snímku místa bez kresby – ať už čistě černá nebo čistě bílá.
ISO – Citlivost
ISO je mezinárodní standard, který determinuje stupeň citlivosti filmu či digitálního senzoru na světlo. Je to jeden ze tří tvůrců expozice fotografie.
Pokaždé, když zdvojnásobíme ISO, bude nám stačit jen polovina světla pro stejnou expozici => zvýšeného ISO tedy využijeme při horších světelných podmínkách a noční fotografii.
U digitálních fotoaparátů se vysoké hodnoty ISO pojí se zvýšeným digitálním šumem, který se považuje za nežádoucí, protože degraduje kresbu a ostrost fotografií.
Pro lepší kontrolu nad snímky se pokročilým fotografům doporučuje vypnout ve fotoaparátu AUTO ISO a také redukci šumu pro vysoké ISO, která odstraňuje šum pomocí rozostření pixelů.
Dnešní digitální senzory zvládají vysoké hodnoty ISO stále lépe a proto si sami otestujte váš přístroj pro hraniční hodnoty ISO, které jsou pro vás ještě přijatelné.
Vinětace
Ztmavení okrajů snímku v důsledku vady objektivu nebo záměrné úpravy v počítači. Často k ní dochází také při použití filtrů na širších ohniscích, kde je nežádoucí.
Efektu vinětace se však často používá záměrně, protože ztmavení okrajů snímku přitahuje pozornost k jeho středu či k hlavnímu objektu.
Foto: Zde je efekt vinětace záměrně hodně zvýrazněný. Klikněte pro zvětšení.
4 comments
Skip to comment form ↓
Josef Strubl
16/07/2018 na 9.23 (UTC 1) Link to this comment
Zdravím,
Vaše stránky jsem doporučoval mým studentům a doporučuji známým, kteří se chtějí zorientovat v technice focení, ale mám drobné výhrady:
High key není fotografie přeexponovaná, pouze v ní převládají světla, ale jsou exponovaná správně (tak jako Low key není podexponovaná).
U pojmu Bokeh – tedy boke – by bylo dobré uvést i výslovnost, protože když už se uvádí anglická podoba slova (to „h“ tam mají proto, aby věděli, že mají na konci vyslovit to „e“), tak jsem slyšel fotografy říkat zblble i „bokeh“, což je fonetické čtení angličtiny. V češtině se prostě z japonštiny přepisuje jako boke a nemusí se řešit výslovnost. Tvar „bokehem“ je už úplná jazyková kuriozita:-).
LenkaS
16/07/2018 na 9.38 (UTC 1) Link to this comment
Dobrý den,
díky moc za opravu faktických i čestinářských přehmatů. To o tom „boke“ a jeho skloňování jsem nevěděla. Z velké míry totiž čtu o focení v angličině…
Ohledně high-key focení – pokud bychom se řídili při těchto scénách expozimetrem fotoaparátu, vyšla by fotografie „došeda“ – ve střední tonální škále. My ji ale chceme mít „světlejší“. Z toho vyplývá, že si nastavím korekci do plusu. Nejspíše ale máte na mysli, že samotná fotografie přeexponovaná není. Pouze parametry při focení. Je to možné takto chápat?
Díky a ať se daří,
LenkaS
Helena Hiklová
03/01/2019 na 10.45 (UTC 1) Link to this comment
Dobrý den,
nemám dost vědomostí, abych poučovala, ale o té polarizaci je to přece jen vysvětleno špatně. Světlo přicházející od Slunce je nepolarizované, každý odraz (na skle, vodě) alespoň částečně světlo polarizuje. Záleží na směru, ve kterém pozorujeme. Velmi dobře je to právě vidět při fotografování lesknoucí se hladiny nebo skleněných výloh. Odražené světlo od výlohy je (částečně) polarizované a právě tento směr polarizace vhodně natočený polarizační filtr nepropustí. Takže nevídíme odlesk, ale tmavou výlohu. Nebo světlou či tmavou vodní hladinu.
Helena
LenkaS
07/01/2019 na 12.55 (UTC 1) Link to this comment
Wow, nádherně vysvětleno. Děkuji Vám. Opravím.
Vědomostí máte dost a já velice oceňuju příjemný způsob sdělení, že tu mám něco špatně 🙂
Lenka