Ať už zde na webu nebo při individuálních kurzech focení se opakovaně setkávám se stejnými dotazy a pochybami, které trápí začátečníky bez ohledu na věk, pohlaví či značku fotoaparátu, a mnohdy jim brání pohnout se z místa. Do tohoto článku jsem se proto rozhodla shrnout deset nejčastěji se opakujících mýtů či omylů začínajících fotografů spolu s radami a tipy, jak je překonat.

1. Nikdy se nenaučím fotit

Možná někoho překvapí, že překážka, se kterou se setkávám nejčastěji, se netýká nastavení parametrů, ale „nastavení hlavy“. Mnoho čtenářů má totiž pocit, že se nikdy nenaučí fotit.

Když ono to těm profíkům jde tak nějak samo, protože přeci mají ten Talent! Správně? Špatně! Důležitější než talent je podle mého názoru nadšení, které způsobí, že se nějaké činnosti věnujeme častěji, než jiní. Výsledek je proto u focení až na velké výjimky přímo úměrný investici do těchto tří oblastí:

• čas (trpělivost)
• píle (vytrvalost)
• peníze (určité vybavení je nutné, ale ne nezbytně to nejdražší)

Nesrovnávejte se proto s profesionály, kteří mají na focení veškerý čas a spoustu prostředků. Sledujte jen a jen svůj vlastní vývoj, aneb jak říká citát použitý v článku 10 rad od světoznámých fotografů, jak dosáhnout lepších fotografií: „Jediným fotografem, se kterým byste se měli srovnávat je ten, kterým jste byli dříve.“

Foto: Vodopády jsou mým oblíbeným tématem. I když už mám v současné době několik uspokojivých snímků, musela jsem se k nim prokousat řadou těch horších.

Čtěte více =====>

• V e-booku Fotíme venku: Od teorie k praxi můžete shlédnout i několik mých nepodařených obrázků z dávné i nedávné minulosti. Povím vám samozřejmě také to, jak napravit mnohé chyby prostřednictvím ukázek povedených fotografií.

2. Focení je hračka

Fotografové s průbojnější náturou mají zcela opačný pohled na věc a po absolvování víkendového workshopu focení si již začínají shánět své první zakázky. Možná se rychle dostaví i první úspěchy, ostatně odvážným přeje štěstí. I tak ovšem platí, že ve focení je stále co objevovat a stále se čemu učit. Neusínejte proto na prvních vavřínech, protože k opravdovému mistrovství zkratky nevedou.

3. Nový fotoaparát bude fotit sám a lépe!

Ach to zklamání, když zjistíte, že každá druhá fotografie z vaší nové zrcadlovky je rozmazaná. Kolikrát jsem již slyšela povzdech, že z kompaktu byly fotky lepší. A tak milá zrcadlovka putuje do skříně a mobil/kompakt zpět do ruky.

Takže za a) pokročilý nástroj si žádá pokročilou znalost ovládání. A za b) existují situace, na které bude i váš skvělý nový fotoaparát krátký (například tolik oblíbené focení běhajících dětí v tmavé místnosti). Některé typy foťáků mají také velký problém dosáhnout malé hloubky ostrosti, ať děláte co děláte.

4. Nejde mi rozmazat pozadí

Jedním z nejčastějších důvodů pro pořízení nového a často ne zcela levného fotoaparátu je touha po krásných portrétech s „rozmazaným pozadím“ – tedy dosažení malé hloubky ostrosti. A není se čemu divit. Je to jedna ze základních charakteristik profesionálně vyhlížejících snímků.

Když pominu vzájemnou vzdálenost pozadí-objekt-fotograf, tak je schopnost rozostřit pozadí závislá na:

1. clonovém čísle (čím nižší, tím lépe)
2. ohnisku objektivu (čím delší, tím lépe)
3. velikosti senzoru a jeho vzdálenosti od objektivu (čím větší, tím lépe)

Ve třetím bodě jednoznačně selhávají kompakty bez ohledu na hodnoty clony a ohniska, o mobilech ani nemluvě. Do jisté míry lze pomocí několika triků rozostření zvýšit, ale výsledek nebude nikdy tak uspokojivý, jako u pokročilejších typů foťáků. Proto si kompakty a mobily pomáhají softwarovým způsobem.

Foto: Srovnání softwarově rozostřeného pozadí vlevo a přirozené malé hloubky ostrosti vpravo (clona f3.5, ohnisko 70mm). Fotografie vpravo působí přirozeněji a může se pyšnit pěkným bokehem.

Pokud je vaší prioritou focení portrétů s krásným měkkým pozadím, nevybírejte si kompakt ani falešnou zrcadlovku (EVF), nebo budete zklamaní. Jestliže naopak nejste schopni dosáhnout pěkně rozostřeného pozadí s klasickou zrcadlovkou, je chyba nejspíše na vaší straně.

Čtěte více =====>

• Jak na rozmazané pozadí? Využijte hloubku ostrosti!

5. Focení v manuálu a metoda pokus omyl

To, že převážná většina všech smrtelníků začíná fotit v režimu Auto, je známá věc. Je to přirozený vývoj a k pokroku je třeba se takto procvakat. Mnoho začínajících fotografů však rychle přepíná do režimu M, od kterého si slibuje lepší snímky jako mávnutím kouzelného proutku. V Manuálu však bez základních znalostí nastavení clony a času fotí pomocí metody pokus-omyl. A tak jim některé fotky vyjdou moc tmavé, jiné zas moc světlé a další jsou rozmazané. Vše se zdá jako náhodná loterie, ačkoliv tomu tak samozřejmě není.

Vysvětlení: Každá scéna poskytuje určité množství světla dané aktuálními světelnými podmínkami a přítomností jasných a tmavých ploch. Fotoaparát přirozeně potřebuje pro tyto různé podmínky také různé nastavení clony, času, případně ISO. V manuálním režimu vám ale zůstanou vždy poslední nastavené hodnoty, které mohly souviset se zcela jinou scénou. Pokud tyto parametry pokaždé nepřizpůsobíte aktuálnímu záběru, bude podařená expozice skutečně jen dílem náhody.

Obrázek: V manuálním režimu zůstávají vždy předchozí nastavené hodnoty. Nápovědu „správné“ expozice nám poskytuje pravítko, které je nutné vycentrovat na nulu.  

Čtěte více =====>

• Přečtěte si všechny mýty ohledně focení v manuálním režimu a jeho možné alternativy v E-booku zdarma: Začněte opravdu fotit.

6. Neznalost funkce vyvážení bílé (WB)

Překvapuje mne, kolik začínajících fotografů netuší o existenci vyvážení bílé (white balance) nebo ji ponechává neustále v nastavení Auto. Přitom tato funkce je jedním z nejsnadnějších kreativních prostředků, které si ihned oblíbí každý. Díky ní můžete například zcela změnit atmosféru snímků.

Foto: Počítačová simulace různého nastavení WB. Polovina snímku je laděna do neutrálních či studenějších tónů díky Auto WB a nalevo je pak teplá večerní atmosféra zdůrazněná pomocí WB Stín. Hrátky s WB v počítači jsou možné, pokud fotíte fo RAWu. Fotíte-li ale do JPEGu, doporučuji pečlivě nastavovat WB již při focení.

Čtěte více =====>

O vyvážení bílé se zmiňuji ve stručnosti v článku o focení dětí a podrobněji také ve všech mých e-knihách: Fotíme venku, zejména pak v druhém dílu.

Mnoho příkladů nastavení foťáku v praxi najdete v kompletním návodu na focení venku v každé denní době a za každého počasí.

Fotíme venku: Doma i na dovolené I a II.

Cena je 189,-Kč/199,- Kč za e-knihy v PDF s více než stovkou fotografií

====> PODÍVEJTE SE NA UKÁZKY, OBSAH KNIHY A RECENZE ČTENÁŘŮ

Nebo si můžete knihu ihned snadno koupit online – ať už kartou, bankovním převodem nebo přes PayPal na zabezpečené platební bráně GoPay. Odkaz ke stažení Vám příjde ihned do emailu.

189 KčKoupit

GARANCE vrácení peněz! Pokud se vám kniha nebude líbit, vrátím vám 100% z ceny!

7. Nízká vstupní kvalita snímků

Bůhví proč někteří výrobci pokročilých fotoaparátů poskytují v továrním nastavení nižší kvalitu (neboli vyšší stupeň komprese) JPEGů, než tu nejvyšší možnou. Chápu, že převážná většina z nás sdílí fotografie pouze přes internet a v takovém případě je vysoká kvalita a tudíž i velikost souborů spíše na obtíž, ale co když se vám povede unikátní záběr, který si budete chtít nechat vytisknout? Nebo co když budete potřebovat fotku oříznout, abyste získali detailnější záběr? A protože úložiště a paměťové karty jsou stále dostupnější a levnější, je naprosto zbytečné se tímto nevratným způsobem připravovat o vstupní kvalitu fotek.

Zkontrolujte si tedy v menu svého fotoaparátu položky velikost a kvalita.

Obrázek nahoře: Menu Canonu a příklad nejvyššího nastavení kvality snímků pro JPEGy i pro RAWy.

Obrázek: Menu zrcadlovky Nikon a nejvyšší nastavení kvality a velikosti fotek.

8. Nekompozice

Každý, kdo vezme fotoaparát poprvé do ruky, má přirozeně chuť pořád cvakat. Je samozřejmě potřeba si fotoaparát pořádně vyzkoušet a experimentovat avšak po nějakém čase je dobré zpomalit a začít se zamýšlet nejen nad tím, jak zvládnout snímky technicky, ale také jak z „nekompozice“ udělat kompozici.

Nejklasičtějším neduhem v začátcích komponování snímků je samozřejmě focení „na střed“. Muchomůrka to ještě snese, ale co takový portrét se spoustou prázdné plochy nad hlavou? Zamyslete se nad tím, jaké kompoziční řešení nejčastěji volíte vy a nejen vzhledem k umístění objektu v záběru, ale i vzhledem ke snímací výšce – fotíte stále jen z výšky vašich očí? Natáčíte fotoaparát také někdy do vertikální polohy? Nebo do šikmé roviny? Variabilita je cestou k chytlavému albu fotografií, které bude diváky bavit.

Foto: Muchomůrka z výšky umístěná v centru záběru. Středová kompozice není vždy chybná, nicméně je třeba se zamyslet, zda ji používáme záměrně, nebo je jen nedostatkem invence. Proč fotit muchomůrky stejně, jako je může spatřit každý, kdo prochází okolo? Proč to nezkusit nějak jinak? Třeba z podhledu, našikmo nebo klasicky ve třetině obrazu.

A jak by šla tato červená krasavice vyfotit lépe? Podívejte se do sekce tapety na plochu, kde najdete jiné kompoziční řešení.

Čtěte dále =====>

• Základní pravidla kompozice fotografie
• Fotografie dětí, návod pro každého rodiče!

9. Úpravy fotek: Nic nebo moc

Mnoho lidí se zejména kvůli časové náročnosti vzdává úprav fotografií. Připravují se tím o možnost vylepšit své záběry tak, jak to dělá mnoho jiných fotografů, s nimiž mají tendenci se srovnávat. Zamyslete se nad tím, zda to není právě editace v PC, která dělí vaše snímky od jejich vysněné podoby.

A naopak, pokud se vrhnete do postprocessingu s nadšením rovnou po hlavě, nedovolte, aby vás tento zápal dohnal za meze přirozenosti. Velký pozor si dejte zejména při retušování portrétů.

Foto: Příklad přehnané portrétní retuše, která nahrazuje přirozenost nereálným „vyžehleným“ obrazem. Tato retuš není dílem samotného fotografa Michala Součka, ale dílem mým, na kterém jsem chtěla demonstrovat nevhodné úpravy, které bohužel vidíme velmi často v levných módních či bulvárních časopisech. Vybělené oči a zuby, pleť vyhlazená až do plastického vzezření a nakonec vše ještě přeostřené, aby byl nepřirozený efekt dokonalý. Jak se vám líbí?

Čtěte více =====>

• Více si o tomto tématu přečtete v rubrice úpravy fotek.

10. Někdy je to prostě o štěstí

Zejména focení venku je závislé na aktuálních podmínkách a je tedy bohužel zapotřebí i trocha štěstí a přízně počasí, aby mohly vzniknout podařené snímky. Pokud se nedaří, nezačněte zoufat nad svou vlastní neschopností, schovejte fotoaparát a užijte si výlet „jen tak“.

Foto: Návštěva zámku Neuschwanstein byla mým splněným dětským snem. Přesto jsem si z ní nepřinesla ani jednu podařenou fotografii. Snažila jsem se fotit více expozic do HDR, obcházela jsem zámek, jak to jen šlo… a nic. Někdy tomu tak prostě je. Profík by z tohoto výletu možná vykřesal více, spíše si ale myslím, že by si počkal na lepší světlo a na to, až otevřou dočasně zavřený vyhlídkový most, ze kterého je  zámek vidět nejlépe. Alespoň mám důvod se sem brzy znovu podívat.

Doufám, že jste našli mezi těmito deseti radami takové, které vám otevřely oči a pomohly odstranit některé překážky na cestě k pokroku. Nepochybně máte i mnoho dalších otázek a pochyb, protože snaha o lepší fotografie nikdy nekončí. Prostudujte si proto i ostatní články nebo e-booky zde na webu, nebo mi napište o individuální kurzy focení.

Přeji vám hodně trpělivosti a vytrvalosti!

Vaše LenkaS

P.S. Poslední dobou jsem se zbláznila do udržitelného životního stylu. Nejen proto, že miluji focení přírody, je pro mne extrémně důležité zachovat její krásu a nedotčenost. Říkám proto ne jednorázovým obalům a hledám jejich vhodné alternativy. Přidáte se ke mně? 🙂 =====> Začněte tady: Přečtěte si, jak začít.